31.12.16

Nový rok..

...je zatím nepopsaný list, což se ale během pár hodin změní. K novoročnímu rituálu u nás už tradičně patří vyvěšení nových kalendářů. Pro rodinné plány a přehled o tom, kde, kdo, kdy a co mám nejraději rodinné plánovače, kde každý člen domácnosti má svou kolonku pro přehledný seznam plánů a aktivit. A že jich někdy je - o tom jsem se zase přesvědčila o letošním adventu, který profrčel kolem, sotva jsem si díky všem besídkám, vánočním koncertům, divadelním představením a ukázkovým hodinám v kroužcích stačila všimnout. Ale i to (vlastně především tohle) teď už několik let patří do našeho předvánočního programu a i když je někdy těžké všechno v pohodě stíhat, jsem za to ráda.


Abych ani při práci neztrácela pojem o čase, vyvěsím si už podruhé nad pracovní stůl některý z DIY kalendářů, na které jsem (cíleně) narazila na Pinterestu. Asi půjdu zase do černobílého, i když váhám - květinové nebo měsíční akvarely mně taky hodně nadchly. Vytištěné na kvalitním papíře budou určitě vypadat nádherně. Třeba se moje tipy budou hodit i vám a tak pod každou fotkou najdete odkaz, kde lze kalendář zdarma stáhnout. 


Minimalistický zde

Měsíc za měsícem tady

Botanický i barevně vzorkovaný tady

Florální akvarely tu

Černobílý ve 3 formátech tady

S jemným barevným vzorkem (jako dělaný do dětského pokoje) odtud

A konečně pro hračičky prostorový dodecahedron (ha!) zde



Ať vám v novém roce všechny vaše plány vycházejí do poslední čárky v kalendáři:-)


xxx


04.12.16

Švédská adventní neděle


Nějak se to sešlo a druhá adventní neděle byla letos u nás ve znamení Švédska. Začalo to svatou Lucií, tedy kostýmem, který jsem musela docela narychlo spíchnout pro Emmu na její vánoční koncert. Tentokrát je totiž ve znamení vánočních zvyků napříč Evropou. Zadání znělo - dlouhé rovné bílé šaty přepásané červenou stuhou, na hlavě zelený věneček s cesmínou, v ruce dlouhou bílou LED svíčku. Na šaty jsem počítala s pánskou bílou košilí, kterou trochu poupravím a jen převážu stužkou. To jsem se ovšem přepočítala - nějak jsem si neuvědomila, že tohle řešení by fungovalo tak před 5 lety. Teď už tátova košile sahá sotva ke kolenům... Zachránila nás - stejně jako před dvěma lety, když jsem šila Elsu - opět babička, která má vždycky při ruce nějaký ten šikovný zbytek látky. Bílá průsvitná látka dost pruží a tak jsem se bála, aby se mi při šití nehrnula - naštěstí zbytečně. Navíc se vůbec netřepí, takže jsem okraje mohla nechat nezačištěné. Jednoduchý kimonový střih jsem si načrtla přímo na látku a během chvilky bylo hotovo - šaty jako od Very Wang:-) Když si je Emma společně s upravenou spodničkou (taky od babičky) oblékla, usoudila jsem, že bych takové brala taky!

 

Věneček byl trochu oříšek - věnce obecně moc motat neumím a hlavně jsem si trochu lámala hlavu s materiálem - živá cesmína nepřipadala díky bodavým listům v úvahu a tak jsem hledala vhodnou umělotinu. Nakonec nezklamal Tiger, který zrovna vyjel s vánočními ozdobami a mezi nimi - girlanda s červenými bobulemi! Sice jsou to asi brusinky, ale kdo to na tu dálku pozná! Spletla jsem 3 stejně dlouhé šlahouny do copu a ten pak spojila do věnečku. Šlo to nad očekávání hladce. Červenou stuhu taky dodal Tiger a svíčku zase Ikea. Emma s ní pořád běhá po bytě a hraje si na bílou paní.


Dalším bodem nabitého adventního programu bylo cukroví. Stihli jsme zatím jen vyloupat vlašáky na vanilkové rohlíčky (budu letos zase péct podle Bju, loni se výborně osvědčily) a naší oblíbenou rychlovku - perníčky z hotového Ikea těsta (a máme tu zase to Švédsko). Perníky moc rádi nemáme, ale rádi je zdobíme a proto je pro nás tahle nejméně namáhavá varianta jako dělaná. Navíc jsou (i přes nelibozvučný originální název Pepparkaka) opravdu dobré! Chutnají úplně stejně, jako Ikea vánoční sušenky, takže pokud nestíháte péct nebo už těsto došlo, ozdobte si sušenky a je to!


Adventní svíčku (ta je sice dánská, ale do Švédska přes most, takže se počítá) jsme sfoukli před číslem 5 a to znamená, že zítra je tu Mikuláš a rozsvěcí se malostranský vánoční strom. Tak teď ještě ten sníh, prosím! Aspoň trochu, klidně míň než ve Švédsku!



VACKRA ADVENT OCH GOD JUL!!!




10.11.16

Na skok do Hamburku a Berlína I.


Nějak nestíhám. Prý je to otázka priorit, ale které dát přednost? Tempo prací na domácí rekonstrukci, o které jsem slibovala referovat podrobněji, se zvolnilo, zbývá dotáhnout detaily (na které jsem se těšila nejvíc) a vše nafotit, abych mohla (brzy?) podat ucelenou zprávu. Že proběhl Halloween a Dušičky a přelomil se tak další měsíc, jsem si uvědomila víceméně díky tématice mých textů pro Bella Rose a Nordic Day. Tam se tempo práce naopak zintenzivnilo, čemuž jsem ráda, protože mě to baví, své vlastní psaní ale teď o to více zanedbávám. Dýně jsme vyřezávali narychlo, abychom stihli alespoň na jedno odpoledne prolétnout Designblokem (mám spoustu fotek, jen je zpracovat), který se jako na potvoru sešel s podzimními prázdninami... ... Plány berou za své jeden za druhým díky podzimním bacilům...

A proč o tom všem píšu? Protože nejlepší je prostě neplánovat, nechat vše plynout a občas zažít příjemné překvapení. Přesně takhle došlo k našemu narychlo spíchnutému prodlouženému víkendu v Hamburku a Berlíně.


HAMBURK


...obří lodě, jeřáby, červené cihly a červené lucerny v St. Pauli - mé mlhavé povědomí o Hamburku bylo dost omezené. Na rozdíl od jiných cest jsem se nestihla na Hamburk vůbec připravit a tak jen s malou mapkou v ruce přicházelo jedno překvapení za druhým. V hlavě mi nejčastěji naskakovala věta: "Tady to vypadá jako v..." Metro jako v New Yorku, červená cihlová skladiště a nákupní bulváry jako v Londýně , říční kanály jako v Amsterdamu.. A k tomu jezero uprostřed města a úžasná atmosféra volání dálek...

Metro se na mnoha místech mění v "nadzemku" a tak si lze za 7,- EUR (celodenní lístek pro 3) užít i stylový sightseeing.
Sovětská ponorka z doby studené války. Zvenčí 90-ti metrový obr...
...uvnitř totální klaustrofobie, prohlídka v předklonu místy nutná. Takhle nějak to prý vypadalo v potopeném Kursku... Brr...
St. Pauli. Vstup od 18 let. Byla jsem v menšině.
Na Reeperbahnu se sprejovalo za sušenky. 
Radnice. Ta mi zase připomněla Brusel.
Jezero Alster v samém centru města. V létě se tu jachtaří a vesluje, celý rok jezdí parníky. A jsou tu rackové. Spousta racků...
Naproti jezeru už začíná Londýn.
Červené cihly všude - Speicherstandt alias největší komplex skladových budov na světě. Je to vidět!
Mor zámků na zábradlí se nevyhnul ani Hamburku. Kam se ale hrabe na naši Kampu.
Fascinace červenými cihlami. Skladiště jsou stále v provozu, mimo jiné největší sklad orientálních koberců na světě.
Jsou tu i muzea a hlavně - Miniatur Wunderland!

Miniatur Wunderland

... je naprostá bomba! Dvě patra obřího skladiště napěchovaná modely železnic, o které tu ale ve finále zase až tak nejde. To hlavní je jejich okolí, miniaturní svět vyvedený do nejmenších (a často překvapivých a vtipných) detailů. Zatím je tu Hamburk a Německo, Rakousko, Švýcarsko, Skandinávie (tady jsme v mini Švédsku objevili i Pipi vzpírající svého koně), Amerika a Itálie, v plánu je Francie a Anglie a pak ... kdo ví, třeba tu jednou bude i Posázavský Pacifik. Návštěvu Mini Wunderlandu rozhodně doporučuju, ať s dětmi nebo bez. Jen je dobré si dopředu rezervovat vstupenky - množství návštěvníků se z pochopitelných důvodů reguluje a my jsme se z původně plánované polední návštěvy posunuli až na 17:30. Možná je to ale dobře, protože se obávám, že bychom tam jinak pobyli až do večera a neviděli Hamburk v reálu. 


Každých 15 minut nastane v Mini Wunderlandu noc.


A ještě mrkněte na jejich oficiální video:






A protože jsem si tu zase zadělala na seriál, o Berlíně zase příště:-)